S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

O víně » Třídění /kategorizace/ vín EU

Třídění /kategorizace/ vín v západních zemích Evropy

 

Popsali jsme si český systém řazení vín do jednotlivých jakostních tříd. Je odvozený od systému, který se používá v germánských zemích.Přesto i zde jsou drobné odlišnosti. V zemích románských a ve Francii se pak používá zcela jiný systém, pojďme si je blíže popsat a vysvětlit, abyste se v těchto vínech také vyznali...

Německo mnozí zdejší vínomilci neprávem opomíjejí! Přitom historie vinařství je zde stará už více než 2000 let a nachází se zde nejstarší nepřetržitě fungující vinařství na světě - Schloss Vollards!

Německo se zaměřuje především na suchá bílá vína, kdy králem je Riesling. Samozřejmě Rýnský! V Německu se pěstuje víno celkem ve 13 vinařských regionech, součet plochy vinic však činí celkem jen 100.000 ha, což je přibližně rozhloha vinic francouzského regionu Bordeaux. I tak zde však vznikají jedinečná vína.


Německá klasifikace vypadá takto:

Tafelwein - stolní víno.

Landwein - zemské víno.

QbA - jakostní víno.

QmP - víno s přívlastkem.


Přívlastky pak jsou:

Kabinett - podobně jako u nás min. 19 stupňů cukernatosti moštu.

Spatlese - pozdní sběr, 21 stupňů Nm.

Auslese - výběr z hroznů.

Beerenauslese - výběr z bobulí.

Eiswein - ledové víno, které se skutečně musí sklízet při min. - 7 stupních Celsia.

TBA - výběr z cibéb, botritické víno.



Další označení:

Classic - kvalitní suchá vína z odrůd typických pro daný region

Selection - suchá vína z nejlepších vinic

VDP - zkratka asociace vinařů, sdružujících ty nejlepší výrobce z celého Německa. Jde skutečně o prestižní klub, jehož členové musí každoročně obhajovat svou příslušnost do něj. Členů je cca 200 a spousta dalších usiluje dostat se mezi ně. Logo VDP se znakem orlice je umístěno na hrdle láhve.

Erstes Gevacht - nejlepší vína mezi VDP v reginu RheingauRiesling-Hochgevachs - nejlepší ryzlinky hodnocené podle daných přísných pravidel

Liebfraumilch - historické označení vín nesmírně populárních zejména v 70. letech minulého století. Jde o sladší vína ze 4 rýnských regionů.

RS - označení tradičních suchých vín z odrůdy Rheinhessen Silvaner

Selection Rheinhessen - nejlepší vína tohoto regionu

DC Pfalz - tradiční vína regionu Pfalz

Riesling S - označení velmi kvalitního "moselského", tedy vína z regionů Mosel a Saar

Lorey - nejkvalitnější vína regionu Mittelrhein

Erst Lage - absolutně nejlepší vína VDP, dejme tomu obdoba výběru v Salonu vín například

GG - obdoba francouzského Grand Cru, tedy ještě to nejlepší z Erst Lage.


Dá se tedy říci, že Německo používá kategorizaci podle cukernatosti, ale zároveň má i apelační systém - tedy třídění založené na regionu a na dodržovaných a kontrolovaných výrobních postupech. Snaha našich vinařů zavést tedy vedle analytické kategorizace také apelační systém postavený na odlišnosti podoblastí a regionů uvnitř podoblastí není v rozporu s německým vzorem.


 

 

 

Ve skutečnosti naprosto nejpodobnější našemu způsobu kategorizace je systém rakouský a my se domníváme, že je to správně, protože moravské vinařství je rakouskému blízké.

Klasifikace rakouských vín je takováto:

Tafelwein - stolní vína

Landwein - zemská vína

Bergwein - vína z prudkých svahů

Qualitatswein - Jakostní vína

Kabinet Reserve - zrání min. 12 měsíců u červených a 4 měsíce u bílých vín

Pradikatswein - vína s přívlastkema tyto přívlastky pak jsou:

Spatlese - pozdní sběr

Auslese - bobulový výběr

Ausbruch - botritické víno

Eiswein - ledové víno

Strohwein - slámové víno

V rakousku se podobně jako u nás třídí víno také podle obsahu zbytkového cukru na:

Trocken - suché, do 9g/l a nejméně o 2g/l kyseliny méně než cukru

Halbtrocken - polosuché, do 12g/l

Lieblich - polosladké, do 45g/l

Suss - sladké, nad 45g/l


Rakouská vinařská tradice je stará snad 5000 let. Ročně se v Rakousku vypije 33 litrů vína na osobu. Přes neslavně slavnou methanolovou aféru v 80. letech se Rakousko řadí mezi nejvíce ceněné vinařské země a láká četné turisty z celého světa. Podobně jako u nás se v Rakousku vyrábí především jednoodrůdová vína a především bílá vína - veltlín, vlašský ryzlink, ale narazíte i na skvělá červená odrůdy Zweigelt, Blaufrankisch /frankovka/ nebo Blauburgunder /pinot noir - rulandské modré/. Kupříkladu náš Merlot od vinařství Kramer je opravdový skvost, který byste v Rakousku snad ani nečekali, nemluvě o skvělém cuvée Domino. Rakouské vinařství má oproti našemu náskok především díky neporušené tradici rodinné práce a podnikání.


Pravdou však je, že žádná země na světě nemůže soupeřit v prestiži vinařského umění s Francií. Ta je vědomým i nevědomým vzorem pro celý svět. Tento názor sdílejí i vinaři Nového světa, po léta se snažící kopírovat postupy francouzských kolegů. Dnes už je to minulost, ale respekt přetrvává.

Konečně, regiony jako Bordeaux, Burgundsko, Champagne nebo Langedoc zná celý svět.

Apelační systém kontroly kvality a původu pod dozorem odborného orgánu INAO - Národního institutu potvrzování původu zavedla Francie v roce 1935 na celém území státu.

 

 

 

Francouzská vína, nesrovnatelně častěji než u nás cuvée označená jménem výrobce, regionu či smyšleným obchodně-marketingovým názvem namísto jednoodrůdových vín se dělí do pouhých pěti kategorií.

VIN DE TABLE - stolní vína bez označení odrůdy a původu pro denní potřebu

VIN DE PAYS - kvalitativně lepší "krajová" vína s označením původu, někdy již poměrně dobrá

VDQS - přísně kontrolovaná vína, ovšem s nižšími limity produkce než AOC, postupně bývají dobrá vína z této kategori povyšována do AOC kategorie

AOC - toto označení nesou nejlepší vína Francie, kontrolována 400 místními úřady a to poměrně přísně, jak co se týče původu, odrůdy, metody zpracování, množství produkce i výsledné kvality. Jde zhruba o třetinu celkové produkce vín Francie.

PREMIER CRU, GRAND CRU - úřední ohodnocení těch nejlepších vinic.


Francie však není největším světovým producentem vína. Tento primát jednoznačně patří Itálii. Zde se vyrobí čtvrtina celosvětové produkce, více než osmdesát milionů hektorlitrů vína. Většina konzumentů si při vyslovení "italské víno" představí lehké, snadno srozumitelná vína. Najdeme zde však jedinečná plná vína neuvěřitelně široké škály vůní a chutí. Pojmy jako BAROLO, BRUNELLO, CHIANTI, PROSECCO zná právem celý svět. V naší nabídce najdete nyní jedinečná vína speciálně vybraná od nejlepších vinařství severoitalské oblasti Friuli, dále pravé prosecco z okolí jeho světového centra, města Valdobbiadene a postupně budeme katalogizovat též skvostná vína z Toskánska.


Italský systém kategorizace vín je poměrně benevolentní a tak v každé kategorii najdete vína excelentní i vína průměrná. Itálii se zkrátka vyplatí poznávat. Jste-li členem GWC, máte výhodu, vybrali jsme pro vás vína, která jsou jednoznačně nadprůměrná!


Kategorie:

VDT - stolní vína pro běžné pitíI

GT - regionální vína s kontrolovaným původem

DOC - označení obdobné jako francouzské AOC - vína jsou kontrolováno co do původu, výnosu, doby zrání, technologie zpracování i výsledné kvality. Vín DOC je cca 500 druhů - od průměrných po vynikající.

DOCG - tento nejvyšší stupeň kvality byl zaveden v roce 1980, od té doby se takto označují špičková, nejkvalitnější vína v zemi. Dnes je jich cca 20. Polovina pochází z Toskánska a Piemontu. Pokud navštívíte náš GWC virtuální sklípek - eshop, najdete zde i tyto skvosty!


Další způsoby značení:

CLASSICO - původ z vybraného území

SUPERIORE - víno s vyšším obsahem alkoholu

RISERVA - delší než obvyklá doba zrání dotyčného vína

 

Stupeň sladkosti poznáme podle označení:

ASCIUTTO - velmi suché

SECO - suché

ABBOCATO - mírně sladké

SEMI-SECO - polosuché

AMABILE - sladké

DOLCE - velmi sladké

 

Charakter vína dále určuje označení:

FRIZANTE - perlivé víno

FRIZANTINO - mírně perlivé

AMARO - hořké

SPUMANTE - šumivé

PASSITO - velmi sladká vína pozdních sběrů

PROSECCO - sekty vyrobené klasickou metodou kvašení v lahvi z okolí Valdobbiadene.

Občas bohužel najdete v českých marketech "cosi" takto označené, co by mělo být vylito a jeho původce trestně stíhán. Pravé prosecco si kvalitou v ničem nezadá se slavným pravým "šampaňským" ze Champagne, pouze jeho cena je značně příznivější.



Stran barvy používají italští vinaři označení:

BIANCO - bílé

ROSATO - růžové

CIARETTO - lehce červené

ROSSO - červené

 

Pokud jde o rozlohu vinic, je největším vinařským regionem v Evropě Španělsko. Celková rozloha vinic činí 1,2 milionu hektarů. V množství produkce vína však Španělsko předčí nejen Itálie, ale i Francie.Poměrně dlouho produkovalo Španělsko vesměs jednoduchá stolní vína, tato situace se však radikálně změnila a dnes si můžete pochutnat na velmi kvalitních vínech z oblastí Rioja, Navarra, Ribera del Duero či Penedes. Celosvětově známé jsou katalánské sekty Cava, které snesou stran kvality srovnání s italským šumivým vínem Prosecco a stejně tak se slavným francouzským Champagne. Proslulost si právem zaslouží také výroba sherry v Jerezu.

Jak se ve Španělsku značí vína?

VINO DE MESA je víno stolní.

VINO COMARCAL nebo VINA DE LA TIERRA jsou krajová označení vína typického pro danou oblast.

DO /Denominazión de Origien/ je obdoba francouzského AOC nebo italského DOC. Jednotlivé regiony zdobí lahve svými originálními pečetěmi.

DOCa - vyšší kvalifikace z oblasti Rioja. Ještě přísněji kontrolovaná produkce, číslované láhve.

JOVEN - vína mladá, prodávaná nejpozději v roce následujícím po sklizni, určená pro okamžitou potřebu, jen částečně zrají v sudech.

CRIANZA - vína zrající minimálně 6 měsíců v sudech a dalších 18 měsíců v lahvích. Na trh jdou tato vína po dvou letech od sklizně. Pokud nezrají v sudech, značí se SIN CRIANZA.

RESERVA - vína zrající minimálně 3 roky, z toho 12 měsíců v dubových sudech, 12 měsíců v tancích a aspoň jeden rok v láhvi. Reserva se vyrábí pouze v nejlepších letech a z nejlepších vín. Mnozí výrobci nechávají vína zrát déle než je předepisováno.

GRAN RESERVA - vína zrající ve sklepech výrobce nejméně 5 let, z toho 24 měsíců v dubových sudech. Jde o vína z nejlepších ročníků a nejkvalitnějších hroznů nejepších vinic. Vesměs jde o vína červená. Bílá a růžová vína v dubových sudech zrají málokdy více než 6 měsíců a jsou poměrně vzácně řazená jako Reserva či Gran Reserva. Sladkost se označuje.

BRUT - velmi suché až suché - u sektů.

SECO - suché.

DEMISECO - polosuché.

ABOCADO - polosladké.

DULCE - sladké.

Barvy se označují TINTO - červené,

TINTILO - světle červené,

BLANCO - bílé,

ROSATO - růžové.


Ani sousední Portugalsko s devíti miliony hektolitrů není vinařským drobečkem a zaslouží si pozornost nejen kvůli slavnému portskému vínu! Tato dolihovaná vína netvoří více než 20% celkové portugalské produkce. Tradice portugalského vinařství sahá až do dob Římské říše. Nejslavnějším regionem je Douro Valley odkud pochází nejen slavné portské, ale řada dalších vysoce kvalitních vín. Tento region je spolu s regionem Pico Island zapsán jako součást světového dědictví UNESCO.

V Portugalsku se vyrábí okolo 500 druhů vína! Zdejší apelační systém značení vína vznikl o 200 let dříve než nejznámější systém francouzský.

Z toho všeho je patrné, že Portugalsko a jeho víno si zaslouží pozornost znalců!


Jak se zdejší vína značí?

VINHO DE MESA - stolní víno

VINHO REGIONAL - zemské víno

DOC - vína s garancí původu a vysoké kvality

IPR - vína vyšší kvality, včetně těch vyrobených mimo tradiční DOC oblasti

RESERVA nebo GARRAFIERA - vína z výjimečných ročníků, která nechal výrobce déle zrát


Barva je označena:

TINTO - červené, BRANCO - bílé, ROSADO - růžové.


Dnes jsme se seznámili s vinařskými kvalitativními systémy "na Západě" Evropy, příště se podíváme zase jinam.

N2ZjZjQwYm